Jdi na obsah Jdi na menu

Obecná historie

Obecná historie hasičstva

Činnost hasičů má své kořeny v dávné minulosti. Od nepaměti se lidé snažili bránit své domy a majetek proti požárům a jejich následkům. Prvním takovým pokusem o zavedení protipožárních opatření bylo vydání tzv. „ohňového patentu“ císařovnou Marii Terezií. Ten nařizoval, aby v každé vesnici byla zvonice, která měla ohlašovat případný požár.Po staletí se však k hašení požárů používaly vaky nebo vědra s vodou, což nebylo dostačující. Velký zvrat přišel až ve druhé polovině 19. století, kdy se začaly používat první hasičské stříkačky a změna poměrů v tehdejší Rakouské monarchii v roce 1848 umožnila vznik spolku a tedy i dobrovolných hasičských sborů. První, sice německý hasičský sbor na našem území byl založen roku 1854 v Zákypech u České Lípy a první ryze český sbor vznikl o pár let později, roku 1864 ve Velvarech. Velkým propagátorem hasičské myšlenky byl Titus Krška (1842 – 1900), který také založil hasičský sbor ve Velkém Meziříčí (r. 1873), který je pokládán za nejstarší český sbor na Moravě. Ale ani stát nezůstal pozadu a vydal „Řád policie požárové pro markrabství Moravské“ (r. 1873). Tyto předpisy dávaly sborům pevný základ, upravovaly jejich poměry k obcím a rovněž přispěli k hojnějšímu zakládání sborů.DSCN2370.jpg

Historie našeho sboru

Jelikož se na Hané používaly ke stavbě obydlí a stodol, hořlavé materiály (pozn. Střechy byly pokryty slaměnými došky, po kterých se oheň mnohdy velmi rychle šířil na okolní stavby.) je zřejmé, že obce začaly uvažovat o tom, jak s požáry bojovat. Řešení bylo nasnadě – zakládaly SDH. Ne jinak to bylo i v okolí naší obce. Jako první tento problém řešila sousední obec Příkazy, a to zakoupením „stříkače z Čech pod Kosířem za 700 zlatých“ v roce 1864. Příkazský hasičský sbor byl posléze založen roku 1876 a je jedním z nejstarších v okolí. O rok

Jejich pomoc dala místním občanům podnět k úvahám o založení vlastního sboru. Obec již v květnu 1899 objednala na své náklady u firmy R. A. Smekal v Čechách pod Kosířem hasičskou stříkačku a krejčí Jan Josef Pavlík ze Skrbeně zhotovil první hasičské stejnokroje. 19. srpna téhož roku se konala první ustanovující schůze hasičského sboru ve Skrbeni. Přihlásilo se 48 členů, z toho bylo 28 členů aktivních a 20 přispívajících. Náš nově založený sbor okamžitě požádal o přijetí do svazku „Župní hasičské jednoty politického okresu Olomouc – Šternberk číslo VIII, a tím i současně do České ústřední Jednoty markrabství Moravského. Žádosti byly obratem vyřízeny. Zhruba měsíc na to se ve Skrbeni konalo slavnostní svěcení nové stříkačky, 8 přesněji 17. Září 1899. A slavnost to byla pořádná, začínala v 9:00 hodin slavnostní bohoslužbou a končila večer taneční zábavou.

A takhle vznikl Hasičský sbor ve Skrbeni !!!

Měsíc po slavnostním vysvěcením stříkačky se ukázalo, že založení sboru bylo pro naši obec prospěšné. 17. října roku 1899 byla nová stříkačka poprvé v zásahu. Hořela stodola a v ohrožení byl i sousední městský statek a oheň byl její pomocí úspěšně zdolán.

Hasiči se stali také spolkem, který přispíval ke společenskému a kulturnímu dění v obci. A proto bychom měli zmínit 1. Hasičský ples, který se konal 21. Ledna 1900, a který má svou tradici do dnes.

V roce 1901 bylo jako důkaz úcty obce postaveno tzv. Požární schodiště vedle místního hostince

V následujících letech skrbeňský sbor sbíral zkušenosti při hašení požárů v obci a jejím okolí, pořádal společenské akce a rozrůstal se o další členy. Avšak díky 1. světové válce byl rozkvět sboru utlumen. 29 aktivních členů bylo povoláno do boje. Z toho se 7 ocitlo v zajetí a dva z nich, Gabriel Mikulka a Josef Vysloužil, položili životy za naši zem. Ale o to radostnější byla nejspíš oslava získání samostatnosti. V takovýchto okamžicích se ukáže, jak moc dokážou být spoluobčané, ale i obyvatelé okolních vesnic solidární s těmi co přišli o domov. A tak byly uspořádány sbírky na pomoc obětem požáru. Na spáleništi byly vybudovány nové prostornější domy. Tuto katastrofu nám dodnes připomíná název dnešní ulice – SPÁLENÁ. Naše obec se 5.6.1921 stala místem konání významné hasičské slavnosti. Župního sjezdu v dnešní ulici Na Návsi. Zúčastnilo se ho 580 krojovaných hasičů (prostná cvičení se sekyrkami, žebři a stříkačkami). Ruční stříkačka zakoupená v roce 1899 začala být po 24 letech bezproblémového chodu zastaralou a přestala odpovídat potřebám a technickému pokroku ve 20. letech. Proto byla v roce 1923 opatřena moderním benzinovým motorem. Motorizaci provedla firma Štěpánek a spol. v Kostelci nad Labem a stála 15 810,- Kčs. Na tuto modernizaci a na chod sboru přispívalo již od jeho založení mnoho dárců, jak těch pravidelných, tak i příležitostných. Tato nová stříkačka byla poprvé použita 2. Května 1925, kdy shořela došková stodola č. 46. Zásah hasičů byl spíše směrován na ochranu okolních domů a úspěšně. Stříkačka, jak je zapsáno – „po tři hodiny pumpovala největším proudem, při spotřebě 7 kg benzinu vyčerpala 3 studny vody“.image.jpg.ashx image.jpg.ashx1 image.jpg.ashx2

V této době vzkvétalo ochotnické divadlo, a ani hasiči nechtěli zůstat pozadu a secvičili několik představení. Podle záznamů v letech 1926, 1927, 1929 a 1935. Ale hasiči nemohli co do počtu představení dohonit zdejší Sokol, který měl několik představení ročně. Mezi těmito spolky od věků panovala zdravá rivalita a přesto dokázali spolupracovat. Např. tak, že v roce 1933 Sokolové zahráli divadelní představení ve prospěch hasičů, a ti potom naopak zajišťovali napuštění kluziště na sokolském hřišti apod. není se však čemu divit, protože mnoho ze skrbenských občanů bylo členy obou spolků.

Jelikož původní hasičské skladiště bylo příliš vlhké, což nesvědčilo uskladněného vybavení, začalo se hledat místo pro postavení nové zbrojnice. Začala se stavět roku 1931 vedle staré školy a na její stavbuimage.jpg.ashx1

Tak jako každá válka, zasáhla i II. světová válka do životů lidí. A proto ovlivnila tato válka náš sbor stejně tak jako ta první. Jelikož původní, byť modernizovaná stříkačka svým výkonem již nepostačovala potřebám sboru, byla obcí v roce 1940 od firmy Sigmund v Lutíně zakoupena nová stříkačka za 28 500,- Kčs. I přesto, že to byla velká událost v historii našeho sboru, lidem jí kazila tíživá protektorátní atmosféra a vize nastávající války. V této době už byly slavnosti zakázány. Tak tato stříkačka musela být sboru předána starostou obce Gabrielem Zlámalem v soukromí místního velkostatku. I přes temné stíny budoucnosti byli lidé a různá společnost ochotni přispět na její koupi a podílet se, sice jen symbolicky a s pocitem, že pomohli při hašení požárů. Brzy však na naši vesnici dolehl stín okupace. Dosavadní starosta Gabriel Zlámal musel předat funkci Němci Mikulaschovi. Naše obec a naši občané se stali součástí hrůzy jménem válka. Představte si jaké měl asi pocity pokladník, když 21.5.1941 zapisoval položku vydání 25,- Kč za sborové razítko německo-české…image.jpg.ashx2

V průběhu války byla činnost hasičů značně omezena. Ještě v červenci 1941 sice hasiči sehráli divadelní představení a na přelomu let 1941 – 1942 uspořádali Silvestrovský večírek, ale v dalších dlouhých válečných letech se sbor směl věnovat jen požární a hlídkové službě. Konec války byl pro Skrbeň strastiplný. Počátkem května 1945 ustupovala německá armáda přes naší obec. V okolí byla rozmístěna protiletadlová děla, ale v noci ze 7. na 8. května Němci obec opustili. V to ráno začalo ruské letectvo bombardovat Horku nad Moravou a Křelov. O pár hodin později (přesně v 10:00 hod.), začal nálet na Skrbeň. Jeho účinky byly hrozné. Vyhořelo 13 obytných a hospodářských stavení, 4 stodoly a mnoho stájí. Sbor také zaplatil svou krvavou daň. Přišel o dva své členy, zakládajícího člena sboru a jeho místopředsedu Františka Vodičku a Františka Procházku. Ale…

…PROVÁZENA BOLESTÍ, PŘIŠLA SVOBODA…